OUŘEDNÍČEK-RUDIŠ NA BORŠOVĚ

Posted by admin 28/08/2018 0 Komentář Blog Martina Rudiše,

BORŠOV - ZAHÁJENÍ


Martin Rudiš

 

 

Celý půlrok, se my, „vláčkaři“, těšíme na datum 16.6. - den zahájení lovu dravců. Letos jsme rozhodli s Jirkou Ouředníčkem zahájit na mimopstruhovém revíru se zvláštním režimem na Vltavě 24, v Boršově nad Vltavou. Každý, koho baví chytat velké pstruhy duhové i potoční, ale i velké štiky a parmy, tu vodu zná, nebo o ní alespoň slyšel. Nic lepšího a srovnatelného v Čechách a na Moravě nenajdete. Nejblíže je taková voda na Slovensku, nebo v Rakousku. Zaplatíte 500,-Kč - což není ani 20 euro, musíte chytat na nástrahu s jednoháčkem a ponecháním jedné ryby denní lov končí. A ryb se zde vysazuje opravdu hodně, v průměru od 1kg nahoru....Není nemožné chytit i rybu atakující 5 kg váhy.  V tomhle jsou Jihočeši napřed před celou republikou, a je škoda, že takový revír nemá každý kraj.

 

 

 

 

 

 

 

 

Průměrný průtok je zde cca 9,5 kubíku za sekundu, ale když jsme ráno v 5 hodin u vody, je to necelých 23 kubíků, což je víc, jak dvakrát tolik, nedá se dobrodit na většinu tučných míst, a navíc voda má hnědou barvu. Jediné štěstí je, že hladina se jeví čistě. Takže se převlékáme, hledáme nějaké klacky místo brodících holí, které jsme samozřejmě nechali doma, a snažíme se najít, kudy se dostat do vody. Po několika pokusech, lehounce „navlhlí“, stojíme pod jezem, kde chytáme nějaké tlouště, okouny a štičky. Jirkovi padá duhák/který byl pro něho bohužel poslední, protože chytil spoustu ryb, ale pstruha už žádného a na nedostatek záběrů si nemůžeme stěžovat. Pokoušíme se pak pod těstárnou, skálou, i mostem, ale tam se to opravdu nedá.

 

 

 

 

 

Odcházíme na oběd, a nad pizzou vymýšlíme, co dál. Po návratu k vodě vidíme, že voda trochu klesla, a že se objevují první vodáci. Zalézáme do vody, Jirka míří opět k jezu, a já držím pozice na nejslibnějším místě. Do večera je skore: sedm vytažených duháků od 47-60cm, osm spadlých během zdolávání, včetně obrovského kusu, který mi urazil vodák, když se ho snažil z lodě vzít do náručí (bambulák!) Když se vynadávám, dorazí Jirka, kterého stejný vodák srazil pod jezem, a nadáváme oba. Ale rybu to samozřejmě nevrátí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co říci závěrem? Na to, jaké byly pekelné podmínky, jsme dopadli dobře. Jirka nachytal minimálně mraky ryb, já o něco méně....Nejúspěšnější nástrahou byly, jako obvykle, woblery Megabass, Smith a Illex. Jiné nástrahy, jako rotačky, plandavky a gumy zde ze zásady nechytáme. A jedno je jasné, za měsíc se sem opět vrátíme.

M.R.

 

Leave a Comment